Začátkem podzimu jsem měl možnost účastnit se projektu No Cap About Youth Work, který se konal ve slovinském městečku Idrija. Ještě před příjezdem do Slovinska jsme všichni účastníci dostali úkol: poptat se mladých lidí ve svých zemích na otázky týkající se digitálního světa – například kolik času tráví na sociálních sítích, které platformy používají nejčastěji nebo jakým současným slangovým výrazům nerozumí. Z odpovědí jsem vytvořil prezentaci, kterou jsem si vzal s sebou do Slovinska, kam jsem přijel v neděli 5. října. Ubytoval jsem se v MCI, centru mládeže v Idriji, kde následující den projekt oficiálně začal.
První den byl věnován seznámení formou různých společenských aktivit. Díky nim jsme si udělali první představu o ostatních účastnících – kdo je kdo, co koho baví a jaké jsou jejich zájmy. Ve zbytku dne jsme prezentovali výsledky z našich zemí, což bylo velmi zajímavé, protože ukázalo, jak se názory a zkušenosti mladých liší mezi jednotlivými státy. Během projektu jsme měli tři jídla denně, většinou formou švédských stolů, a večer jsme občas chodili do restaurací v Idriji a okolí, kde jsme ochutnali i tradiční místní speciality – například Žlikrofi, taštičky z těsta s houbovou omáčkou a cottage sýrem.
Druhý den jsme se věnovali konkrétním tématům a workshopům, zaměřeným na digitální trendy a digitální wellbeing. Šlo o prezentace, diskuze a společenské aktivity, které nám umožnily lépe se zamyslet nad problematikou a naučit se spolupracovat v týmu.
Středa byla odlišná – celý den jsme strávili v Lublani. Navštívili jsme slovinskou organizaci Logout, která pomáhá lidem se závislostí na internetu, a poté muzeum počítačů, kde jsme mohli vidět, jak složité bylo kdysi programovat a tvořit hry. Den jsme zakončili obědem a rozchodem, který jsme využili k prozkoumání centra Lublani. Do Idrije jsme se vrátili večer.
Ve čtvrtek jsme se zaměřili na téma online šikana, její různé podoby a způsoby, jak se s ní vypořádat. Začali jsme také vytvářet tzv. booklet, který shrnoval celý projekt a měl sloužit jako jeho paměťový a informační materiál. Odpoledne jsme se odměnili exkurzí do místního dolu, kde se před 500 lety těžil merkur.
Během pátku jsme pokračovali v práci na bookletu, věnovali se dalším tématům a trávili čas společně. Nejvíce mě zaujala diskuze o umělé inteligenci v práci s mládeží (AI in youth work) – bavili jsme se o možnostech, které AI nabízí, ale také o rizicích a možných dopadech na náš obor.
Poslední den jsme booklet dokončili a prezentovali ho organizátorům. Večer jsme byli pozváni na společnou večeři a prohlídku pivovaru v nedaleké obci Zajc.
Projekt hodnotím velmi pozitivně. Velmi mě potěšila organizace, prostředí, lidé, zážitky a zkušenosti, ale hlavně čas strávený spolu. Děkuji ICMJH za tuto příležitost a doufám, že se někdy znovu uvidíme.
Róbert, účastník projektu