Moderní společnost si stále více uvědomuje dopad spotřeby energie a emisí skleníkových plynů na životní prostředí a lidské zdraví. V reakci na tyto výzvy význam energetické účinnosti výrazně vzrostl. Zvýšená účinnost vede ke snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů, což má zásadní význam pro ochranu životního prostředí a zlepšení kvality života. Opatření zaměřená na energetickou účinnost mohou navíc podpořit rovný přístup k energii tím, že zlepší dostupnost a cenovou přijatelnost energetických služeb pro nízkopříjmové a okrajové komunity, což se projeví v pozitivních ekonomických a sociálních dopadech.
Energetické účinnosti (EE) lze dosáhnout různými způsoby: zaváděním účinnějších technologií, úpravami stávajících návrhů budov a změnami v chování jednotlivců. EE snižuje poptávku po fosilních palivech a související emise, čímž přispívá k ochraně omezených a stále dražších přírodních zdrojů, jako je uhlí, ropa a zemní plyn. V důsledku toho mohou být účty za energii nižší, což zvyšuje disponibilní příjem a potenciálně podporuje ekonomiku a vytváří nová pracovní místa. Je také důležité mít na paměti pozitivní dopad na veřejné zdraví, protože snížení poptávky po energetické infrastruktuře, jako jsou elektrárny a přenosové linky, vede ke snížení znečištění ovzduší.
Hospodářská politika hraje zásadní roli při podpoře energeticky účinného chování a investic tím, že nabízí pobídky a odstraňuje překážky. Příkladem takových politik jsou daňové úlevy pro energeticky účinné výrobky a dotace na obnovitelné zdroje energie. Tato opatření mohou snížit náklady na technologie obnovitelných zdrojů, učinit je dostupnějšími a rozšířenějšími, a tím snížit závislost na fosilních palivech a zlepšit energetickou bezpečnost.
Politické iniciativy zaměřené na zlepšení energetické účinnosti mohou rovněž přispět k rozvoji prosperující ekonomiky. Výroba a instalace energeticky účinných výrobků může ovlivnit tvorbu pracovních míst. Nižší náklady na energii a vyšší atraktivita podniků pro potenciální investory jsou dalšími přínosy energetické účinnosti, které mohou zvýšit konkurenceschopnost a inspirovat inovace podporou výzkumu a vývoje nových energeticky úsporných technologií.
Vztah mezi prosperující ekonomikou a nízkou spotřebou energie je obousměrný. Hospodářské politiky podporují energetickou účinnost a energetická účinnost zase může podpořit hospodářský růst a rozvoj tím, že snižuje náklady, zvyšuje konkurenceschopnost a vytváří nová pracovní místa. Růst hrubého domácího produktu (HDP), energetické náročnosti a produktivity pracovníků jsou jen některé z ukazatelů hospodářského růstu, které mohou být výsledkem zavádění opatření v oblasti energetické účinnosti.
Globální kontext energetické politiky
Energetická účinnost nabývá celosvětově na významu jako klíčový prvek pro zvýšení energetické bezpečnosti, cenové dostupnosti a urychlení přechodu na čistou energii. Navzdory značnému politickému úsilí se celosvětové tempo zlepšování energetické náročnosti v roce 2023 oslabilo a kleslo z 2 % v roce 2022 na 1,3 % (IEA). Příčinou tohoto zpomalení je nárůst poptávky po energii o 1,7 % v roce 2023 oproti 1,3 % v předchozím roce.
Významný pokrok v některých regionech
Navzdory celosvětovému zpomalení dosáhly některé regiony výjimečných výsledků díky rozhodným politickým opatřením, zvýšeným investicím a změnám v chování spotřebitelů. Evropská unie, Spojené státy, Korea, Turecko a Spojené království zaznamenaly zlepšení v rozmezí od 4 % do 14 %. V Evropě se energetická náročnost v roce 2023 zlepšila o 5 % a v USA o 4 %, a to díky vysokým cenám energie a změnám klimatu.
Od začátku energetické krize v roce 2022 země odpovědné za 70 % celosvětové poptávky po energii zavedly nebo významně posílily balíčky politik energetické účinnosti. Investice do energetické účinnosti se od roku 2020 zvýšily o 45 %, přičemž výrazně vzrostl prodej elektromobilů a tepelných čerpadel. IEA uvádí, že k dosažení cílů Pařížské dohody se musí celosvětové roční tempo zvyšování energetické účinnosti do roku 2030 zdvojnásobit na více než 4 %.
Výzvy při dosahování těchto cílů
Hlavními výzvami při dosahování těchto cílů je potřeba dlouhodobých investic a strukturálních změn v mnoha odvětvích hospodářství. Nahrazení starých, neúčinných technologií novými, účinnějšími jednotkami vyžaduje čas, což může zpozdit znatelné úspory energie na národní úrovni. Nicméně důsledné provádění politik a norem v oblasti energetické účinnosti může vést k významným úsporám a pomoci snížit celosvětovou poptávku po fosilních palivech v nadcházejících letech. K dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 musí svět urychlit své úsilí o energetickou účinnost, která je zásadní pro udržení klimatických cílů na dosah.
Nárůst prodeje tepelných čerpadel a elektromobilů
V první polovině roku 2023 vzrostl prodej tepelných čerpadel v Německu, Nizozemsku a Švédsku o 75 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Elektromobily i tepelná čerpadla přesouvají spotřebu energie na elektřinu, která stále častěji pochází z obnovitelných zdrojů, a zároveň spotřebovávají výrazně méně konečné energie než konvenční automobily nebo plynové kotle. Spotřebitelé mají nyní lepší možnosti volby při renovaci domů nebo nákupu nových vozidel, což otevírá nové příležitosti pro energetickou účinnost.
Globální trendy v prodeji benzinových a naftových vozidel
Celosvětový prodej benzinových a naftových osobních automobilů, motocyklů a nákladních vozidel dosáhl vrcholu v letech 2017, 2018 a 2019 (Policy Commons). Celosvětová poptávka po benzinu, který využívají především osobní automobily, dosáhla vrcholu a stabilizovala se v roce 2023 na úrovni přibližně 27 milionů barelů denně. Na národní úrovni již 93 ze 146 zemí, což představuje 60 % celkové spotřeby benzinu, zaznamenalo vrchol, stabilizaci nebo pokles poptávky.
Poptávka po zemním plynu v odvětví vytápění
V hlavních zemích světa, které se zabývají vytápěním, dosáhla poptávka po zemním plynu v sektoru bydlení vrcholu, stabilizovala se nebo klesá ve 34 ze 78 zemí, což představuje polovinu celkové poptávky. V Evropě poptávka po zemním plynu v sektoru bydlení a v komerčním sektoru klesla v roce 2022 o více než 15 % oproti předchozímu roku, a to zejména v důsledku vysokých cen po ruské invazi na Ukrajinu. Ačkoli 40 % tohoto poklesu lze přičíst relativně mírné zimě, více než polovina byla důsledkem různých opatření na úsporu plynu, včetně snížení poptávky a zvýšení účinnosti.
Petros Tovmasyan
Zdroje:
- Review Energy Efficiency and Economic Policy: Comprehensive Theoretical, Empirical, and Policy Review by Muhammad Mushafiq, Muzammil Muhammad Khan Arisar, Hanan Tariq, and Stanislaw Czapp.
- International Energy Agency (IEA): "Why is energy intensity progress lower in 2023 despite significant policy action?" - Analysis of policies and progress in energy efficiency in 2023. Available at: iea.org.
- Policy Commons: "Energy Efficiency 2023" - Annual IEA report on global trends in energy efficiency, investments, policy, and technology. Available at: policycommons.net.
- International Energy Agency (IEA): "Strong policy progress on energy efficiency seen in 2023, but meeting climate goals means moving faster" - Press release on global policy actions and investments in energy efficiency. Available at: iea.org.
Funded by the European Union. The views and opinions expressed are solely those of the author or authors and do not necessarily reflect the views and opinions of the European Union or the European Education and Culture Executive Agency (EACEA). The European Union and EACEA are not responsible for them.